Datum a místo narození: 19. července 1961 Ústí nad Labem

 

Školní vzdělání: Střední odborná škola výtvarná Václava Hollara v Praze 1980 – 1986

 

Výtvarná činnost: malba, kresba, ilustrace, grafika, ex libris

 

„Měla jsem to potěšení a čest Petra Minku na výtvarné škole učit. Byl to velmi svědomitý, pracovitý a mimořádně nadaný student. Po absolutoriu se převážně věnoval knižní grafice, ilustroval a upravoval řadu knih. Lze zmínit alespoň ilustrace a obálku knih „Mauglí“ R. Kiplinga, nebo „Stroj času“ a „Ostrov doktora Moreaua“ H. G. Wellse. Posléze se zaměřil na volnou grafiku, jak na sérii tematických grafických listů, tak na tzv. drobnou grafiku pravé neprávem opomíjené sběratelské skvosty - na ex libris a pamětní listy. Ve volné grafice se zpočátku zaměřil na velké osobnosti se vztahem k Praze. Historie Prahy a její osobité, dosud zcela nezničené kouzlo v kontextu velkých a starobylých evropských měst je pro Minku i dnes trvalým zdrojem inspirace. Grafické listy věnované Praze mají nejen velký výtvarný půvab, ale bez výjimky navozují až mystickou duchovní atmosféru Prahy. Např. „Nový svět“, „Praha židovská“, „ Ahasver“, „Zvony“ a „Praha magická“, nebo „Praha tajemná“. K výročí Rudolfa II. v roce 1997 vytvořil cyklus sedmi grafických listů „Osobnosti rudolfínské doby“ v typograficky upraveném přebalu: císaře Rudolfa II, astronomů Tychona Brahe a Johana Keplera, malíře Giuseppe Arcimbolda, renesančního šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, doktora Jána Jesenského a slavného rabbiho Jehudu Löwa. Každý z těchto grafických listů je obrazovou syntézou příslušné osobnosti, vyjadřuje její podstatné hodnoty a prostředí jejich života.

Dokonalé zvládnutí umělecké kresby i grafické profese umožnilo umělci využít při tvorbě všech možností technik suché jehly, leptu a měkkého krytu, což dává jeho pracím jak grafickou přesnost, tak malířský kolorit v široké škále od nejsvětlejších po nejtmavší partie.

Ke grafické profesi již tradičně patří znalost písma a zvládnutí kaligrafie. Již na výtvarné škole v tomto oboru Petr Minka vynikal a sám se nejednou přiznal, že vždy rád využije příležitosti písmo do obrazu zakomponovat. Tuto schopnost i zálibu mnohokrát předvedl při doplňování svých grafik s velkým vkusem rytými texty.

Své grafické listy autor také sám tiskne. Zpočátku byl ovšem vyzbrojen pouze teoretickými znalostmi a základními odbornými postupy získanými při studiu. Dnes již má za sebou mnoho tisíc pracovních hodin strávených u grafického hlubotiskového lisu. Experimentováním metodou pokus-omyl, tvrdošíjnou neústupností a neochotou ke kompromisu, který by znamenal slevit z nároků na technickou i uměleckou kvalitu, dobral se osobitého tiskového postupu a tím i nezaměnitelného vzhledu grafického listu. V poslední době spolupracuje Petr Minka i s uměleckým tiskařem Petrem Kábrtem z Lomnice nad Popelkou a z této plodné spolupráce vzešlo již vícero krásných tisků. Rovněž ze spolupráce s uměleckým litografem Tomášem Svobodou vzniklo již více drobných grafik a ex libris i rozměrnějších litografie volného rázu, vytvořené křídovou kresebnou technikou.


Petr Minka: František Křižík na ex libris Jana Samšiňáka

Od roku 1998 Minka úzce spolupracuje s milovníky grafik, zejména se sběrateli ex libris. Dodnes vytvořil ne sice početně ohromující, zato však skvostnou řadu grafických lístků, které okouzlují nejen sběratele, ale i umělecké laiky nejen brilantním ztvárněním významných osobností, jako např. B. Němcové, J. Seiferta, J Zrzavého, B. Smetany, A. Dvořáka, B. Hrabala, T. G. Masaryka, E. Destinové, Marie Čermínové-Toyen, J. Váchala a jiných, ale i osobností světové kultury, W. A. Mozarta, R. Kiplinga, Leonarda da Vinci a dalších apod. Ve své tvorbě ex libris využívá autor i mytologické a bájeslovné motivy, s velkým zájmem o duchovní náplň a mravní poselství minulosti, a to s velkým citem pro poetičnost. Např. „Golem“, „Poseidon“, „Leda“, nebo „Danae“. Ve sběratelských kruzích a v kruzích kultivovaných milovníků grafiky je umělec znám jako jedinečný grafik, který tvoří z těchto tzv. účelových děl umělecké skvosty, které jsou ozdobou mnoha soukromých i veřejných sbírek jak v Čechách, tak i v zahraničí. Petr Minka svá ex libris vystavoval již na mnoha místech na samostatných i skupinových výstavách. Vícekrát na Bienále grafiky v Chrudimi, na Trienále ex libris v Bratislavě, Bienále ex libris v Ostrówu Wielkopolském v Polsku, kde byl za svá ex libris oceněn čestným uznáním. Dále v italském Miláně, švýcarském Nyonu, v Sankt Petěrburgu v Rusku, Bostonu v USA, aj. Zájem o Minkova ex libris dokládají i články uveřejněné v zahraničních publikacích, Boekmerk v Belgii a Contemporary international Ex-Libris Artist v Portugalsku.Petr Minka rovněž přispívá k propagaci české kultury u zahraničních návštěvníků tvorbou pamětních grafických listů. Jako např. pamětní listy pro Prahu, Telč, Lomnici nad Popelkou, Luhačovice, České Budějovice. Minka vytvořil i mnoho novoročenek jak pro soukromé objednavatele, tak i pro firmy a státní instituce. „Aqua vitae (Voda života)“, „Spící Morfeus“, „Opus magnum (Velké dílo)“, „Brána času“, „Karel IV.“, „Don Quijote“, „Prométheus“, to je jen několik názvů z více než tří desítek PF.

Petr Minka: Zelený muž (olej na plátně)

V posledních několika letech se kromě grafické práce Petr Minka věnuje malířské tvorbě. Brilantně ovládá jak olejomalbu, tak pastel a královskou techniku akvarelu. Vytvořil řadu pastelových i olejových portrétů. Rozměrné olejomalby jsou Minkovi formátem i barevností protiváhou ke komorní grafické práci, z nichž zejména „Ticho“, „Zelený muž“ a „Chrám“ mají hlubokou duchovní a mravní náplň. Jeho dílo má filosofický a mystický smysl a podtext, vyjadřuje a plně realizuje odkaz velkého československého grafika Petra Dillingera „Umění má vzbuzovat ušlechtilé pocity“, a dokonale se mu to daří.

Petr Minka svým dílem, hlubokým zájmem o filosofii, duchovno a mystiku, stejně jako o českou a světovou historii a kulturu, navazuje na skvělou tradici nejen československé grafiky, ale i českého umění 20. století. Dodává mu i nový kolorit a vnáší do něj nového ducha a obsah. Ukazuje a otevírá cestu k pochopení hloubky a významu české národní kultury, rozvoji citu a lidskosti a tím přispívá k uchování a rozvoji citu a humanity a celosvětové kultury současné, ale, domnívám se, i budoucí společnosti. Minkovo dílo nejen klade věčné lidské otázky o smyslu a náplni života, vyvolává kladné emoce, ale zároveň na tyto otázky velmi osobitým a poctivým způsobem odpovídá. Toto vše činí jeho tvorbu jedinečnou, pozoruhodnou a velice cennou. Je dobře, že má česká kultura takového umělce.“