Životopis prof. Papouškové

IMAGE:
Prof. Naděžda Melniková Papoušková na portrétu od neznámého autora

Petrohrad 23. 11. 1891 - Praha 10. 7. 1978

Významná a respektovaná kunsthistorička. Neodmyslitelně patřila k Sobotce, kam od 60. let minulého století často zajížděla. Na Šolcově statku  roku 1967, kdy ještě náležel městu, uspořádala výstavu „Primitivní malíři“, čímž objektu předznamenala osud galerie výtvarného umění.
 
Prof. Papoušková se narodila 23. listopadu 1891 v ruském Petrohradě. Pocházela z gruzínského knížecího rodu Bagrationů, jehož nejznámější člen bojoval jako ruský generál v napoleonských válkách. Na moskevské univerzitě vystudovala dějiny umění a literatury. V Moskvě se také seznámila se svým druhým manželem, historikem Jaroslavem Papouškem (1890-1945), jenž tu za 1. světové války působil jako tajemník T. G. Masaryka. S J. Papouškem se roku 1919 přestěhovala do Prahy, kde si své vzdělání rozšířila o studia literatury a národopisu. Po nějaký čas studovala i v Paříži. Za 2. světové války se angažovala v odbojové skupině F. Bauera. Většina členů této buňky byla Němci pozatýkána a poslána do koncentračních táborů. Tam také zahynul její manžel, Jaroslav Papoušek.
 
Prof. Papoušková proslula především jako autorka řady studií o české lidové kultuře (Putování za lidovým uměním, Lidové hračky) a o výtvarném umění. Významně se zasadila o uznání mnoha mladých, na počátku své tvorby zcela neznámých umělců. Pořádala např. první samostatné výstavy malíře Vladimíra Komárka (1928 – 2002).
 
Do Sobotky ji v šedesátých letech přivedl Karel Samšiňák. Prof. Papoušková tu pak organizovala a zahajovala několik výstav, zejména na Šolcově statku, v knihovně a v knihkupectví. Účastnila se Šrámkových Sobotek a přispívala do Zpravodaje Šrámkovy Sobotky. Její společenská povaha a smysl pro humor ji vynesl do funkce předsedkyně víceméně recesistického„Klubu dejvicko-soboteckého přátelství“, který vznikl jako parafráze na tehdejším režimem protěžovaný „Svaz československo–sovětského přátelství“.
 
Prof. Naděžda Melniková – Papoušková zemřela 10. července 1978 v Praze. Urna s jejím popelem je uložena na soboteckém hřbitově, v hrobce rodiny Samšiňáků.
 
Další životopisné údaje o Naděždě Melnikové Papouškové viz záložka "Z publikací Karla Samšiňáka“, článek "Karel Samšiňák o Naděždě Melnikové Papouškové".

Napsal Jan Samšiňák, 2015